Proč u nás tolik rodin i s těmi nejmenšími dětmi cestuje k moři? Samozřejmě že důvodů existuje celá řada. Nejčastěji to bývá „nepřekonatelná“ touha alespoň jednoho z rodičů „zase nebo konečně“ se podívat k moři, zaplavat si v něm, vyhřívat se na slunci a užívat všech krás, které dovolená v jižních krajích nabízí. Racionální uvažování nemá v tomto případě mnoho šancí se prosadit
Málokomu se chce čekat na další rok. Už při samotném cestování jsou kojenci a batolata (do 3 let věku) vystaveni zdravotním rizikům, jelikož v této prvotní vývojové fázi potřebují být především v prostředí, na které jsou zvyklí, které znají a kde se mohou cítit klidně a bezpečně. K tomu je potřeba přidat jejich velmi nezralý imunitní systém, v důsledku čehož mohou být poměrně snadno napadeni zejména virovými či bakteriálními infekcemi. Je známo, že třeba při dlouhých letech se zvyšuje pravděpodobnost získání kapénkové nákazy od spolucestujících.
JAK CESTOVAT S MALÝM DÍTĚTEM
Automobilem
• Cestu naplánujte do detailu, včetně přestávek na odpočinek, jídlo, toaletu, protažení a proběhnutí se na čerstvém vzduchu apod.
• Každé dítě musí mít svou autosedačku – poloha v autosedačce není pro miminko fyziologická, proto mu alespoň po dvou hodinách umožněte, aby se protáhlo.
• Oblečení dítěte přizpůsobte teplotě v automobilu, a ne venkovní.
• Zajistěte větratelnost malého prostoru.
• Nenuťte dítě během jízdy jíst – neustálé houpání může vyvolat kinetózu (neboli cestovní nemoc) a následné zvracení.
• Zajistěte na cestu dostatek tekutin – kojící maminky by měly své dítě krmit zhruba po dvou hodinách, lépe však méně a častěji. Rovněž je potřeba pravidelně kontrolovat a vyměňovat pleny, aby nedošlo k opruzení. I přes dodržování výše uvedených zásad není zaručeno, že malé dítě jízdu autem k moři přečká bez úhony. V důsledku vynucené polohy vsedě se u dětí často vyskytují gastrointestinální obtíže, zejména meteorismus (lidově řečeno větry), průjmy, někdy zvracení. Pocení může vyvolat ekzém či jiné dermatitidy, komplikující následný pobyt. A vlivem častého používání klimatizace a s ní souvisejících náhlých změn teplot mohou takto malé děti snadno prochladnout, spustí se jim rýma nebo začnou kašlat
Letadlem
• Co nejvíce dětem zmírněte nepříjemné pocity při vzletu a přistání, kdy dochází k přetlaku ve středoušní dutině, který je postupně vyrovnán Eustachovou trubicí – pomáhá žvýkání, cucání bonbonů, polykání slin, miminka je dobré v této době kojit nebo jim dát napít z kojenecké lahve.
• Při dlouhých letech je potřeba děti zabavit – hrajte si, čtěte pohádky, malujte, povídejte si. Počítejte s možným časovým posunem, který působí na organismus mnohdy zvýšenou únavou, prodlouženým spánkem, nervozitou, mrzutostí.
• Zajistěte dostatek tekutin, zvlhčujte a promašťujte rty – v letadle je nedostatečná vlhkost vzduchu, což vede k vysychání sliznic. Po příjezdu do vytoužené destinace mohou nastat další zdravotní komplikace, spojené třeba s přehřátím organismu a užíváním místní vody a stravy. Hrozí průjmy s horečkami, v tropických oblastech pak malárie, horečka dengue, žlutá zimnice, dále hepatitidy, nemoci způsobené parazity, kousnutí hmyzem, jedovatými pavouky, uštknutí jedovatým hadem či poranění mořskými živočichy, které mohou vést až k úmrtí. Na mnohé hrozící infekce se člověk před cestou může po poradě s lékařem připravit třeba vakcinací. U dětí do 1 roku života je však vakcinace proti tropickým infekcím prakticky nemožná, a tedy cestování do těchto oblastí je s takto malými dětmi velmi rizikové.
Čtěte také : www.maminka.cz/clanek/deti-a-materstvi/cestovani-letadlem-s-kojenci
ZÁVĚREČNÉ DOPORUČENÍ
Vždy je potřeba rozumně zvážit, kam s ohledem na věk či zdravotní stav dítěte cestovat. Pokud se rodina rozhodne pro přímořský pobyt, pak musí vše přesně naplánovat a neponechat nic náhodě. Jako pediatr však cestování kojenců do 1 roku věku k moři nedoporučuji, a to vzhledem k možným zdravotním rizikům, kterým je dítě během cesty i v místě pobytu vystaveno, neboť jeho imunitní systém není schopen dostatečně rychlé a kvalitní obrany proti infekčním nemocem.
MUDr. Dana Nedělková, praktický lékař pro děti a dorost
Článek je převzat z časopisu Zdraví plus